Propolis v nezhoubných nádorech
Bylo prokázáno, že propolis chrání jaterní buňky před řadou jedovatých látek jako je etylalkohol („normální“ alkohol), chlorid uhličitý, galaktosamin a alylalkohol.
Antivirové účinky
Antivirové vlastnosti propolisu jsou známy již mnoho let. Zvláště fenetylester kyseliny kávové je účinný proti oparům, adenovirům a chřipkovým virům. Jedna z výzkumných prací naznačila účinnost proti syndromu nedostatečné imunity (HIV/AIDS). Ačkoli se složení propolisu mění podle původu a podle obsahu flavonoidů a fenetylesteru kyseliny kávové, zdá se, že jejich antivirové vlastnosti jsou srovnatelné.
Závěry vzhledem k využití propolisu v humánní medicíně pocházejí z vědecké studie, při které bylo vyšetřeno 90 pacientů s genitálním oparem (HSV typ 2).U pacientů byla porovnávána mast s kanadským propolisem s běžně předepisovaným lékem Acyclovirem. Studie informuje o statisticky průkazném rychlejším vyléčení díky propolisu během 10 dnů od zahájení léčby. Ukazatele vyléčených: propolis 80% (24/30), Acyclovir 47% (14/30), placebo 40% (12/30). Ve skupině pacientů léčených propoli¬sem byly také úspěšně vyléčeny doprovodné bakteriální infekce pochvy v 55 % případů. Na tyto infekce nepůsobil lék Acyclovir ani placebo.
Antibakteriální, protizánětlivé a léčivé vlastnosti
Antibakteriální účinky propolisu jsou známy asi nejdéle. V burské válce (1899 – 1902) v Jižní Africe se jako antibiotikum úspěšně užíval přípravek pod názvem Propolisin. Navzdory dlouholetým zkušenostem máme zatím pouze experimentální údaje o účincích na člověka.
Pokusy in vitro nebo pokusy na zvířatech potvrzují přímé bakteriostatické a mykostatické (protiplísňové) účinky propolisu. Znemožní bakteriím, aby se přichytily na buňkách a zabrání tak vzniku onemocnění. Se zřetelem na protibakteriální účinky hraje ale opět důležitou roli původ propolisu. Zdá se také, že propolis zesiluje účinek antibiotik a léků proti tuberkulóze.
Některé výzkumy se zabývaly vlivem propolisu na léčení ran a očních infekcí hlodavců. Tyto výzkumy prokázaly, že tinktury rozpuštěné ve vodě urychlují zhojení ran a brání nežádoucímu vzniku krevních cév.
Propolis má rovněž účinky srovnatelné s kortikoidy při zánětech očí a kloubů, jež byly vyvolány bakteriemi. Odpovídající protizánětlivé vlastnosti propolisu se odvozují z již zmíněného fenetylesteru kyseliny kávové. Nejnovější šetření ukazují, že propolis urychluje léčení žaludečních vředů vyvolaných bakteriemi.
Propolis je ovšem neúčinný vůči jednobuněčným parazitům, vyvolávajícím choroby jakými jsou úplavice, toxoplazmóza a trichomoniáza. U pokusných zdravých osob vedla dávka propolisu ke zvýšení imunity.
Rozsáhlý průzkum prováděný podle všech pravidel vědecké medicíny zkoumal směs echinacinu (extrakt z třapatky nachové – Echinacea), propolisu a vitaminu C se zřetelem na zabránění infekcím (nachlazení atd.) u dětí v zimním období. Prokázal, že u dětí užívajících tuto kombinaci byl ukazatel vzniku infekce o 55 % nižší v porovnání s placebo.
Další studie se zaměřila na ženy, jež trpěly chronickým zánětem pochvy a kterým dosud tradiční léčebné metody nedokázaly pomoci. Výplachy pochvy pětiprocentním roztokem propolisu zlepšily stav u 87 % žen, 61 % žen bylo po šesti týdnech s výsledky léčby spokojeno. V případě žen, u nichž buněčný stěr vykazoval nápadné změny (předstupeň zhoubného nádoru děložního hrdla), se nález zlepšil v 76 % případů.
[Odborné včelařské překlady 2/2007]